Panský dům, zahrada a zbrojnice v Českém Krumlově

Panský dům, zahrada a zbrojnice v Českém Krumlově - kolektiv autorů

Kolektiv autorů (Bloch Jiří, Dobalová Sylva, Kašák Karel, Lavička Roman, Olšan Jiří, Popelka Kristina, Prchal Vítězslav) různorodého odborného zaměření se soustředil na rozsáhlý areál staveb, dnes využívaných jako pivovar, v krajinně dominantní poloze vltavského meandru v Českém Krumlově. Zkoumají jej nejen z hledisek památkářských, archeologických, uměleckohistorických či vědy o historických zahradách, ale i prostřednictvím písemných pramenů, které vytvářejí průzory do života jeho obyvatel. Proměna z měšťanského dvora, který v daném místě stál ještě ve vrcholném středověku, ve vznosnou stavbu panského domu se začala uskutečňovat již v devadesátých letech 15. století. Rožmberkové ji užívali jako rekreační a reprezentativní letohrádek. Z této doby se dochovala pozdně gotická část krovu a zejména unikátní dvoulodní sál se dvěma středovými kamennými pilíři. V polovině 16. století byl dům přestavěn na renesanční palác vdovského sídla s charakteristickými arkádovými loggiemi a sgrafitovými fasádami. Sídlila v něm Anna z Rogendorfu, charismatická žena s širokými společenskými kontakty, bývalá dvorní dáma královny Anny Jagellonské a v neposlední řadě ovdovělá matka posledních Rožmberků. A zanedlouho ji vystřídala její nejmladší dcera Eva z Rožmberka, bývalá manželka hrdiny protitureckého boje Mikuláše Zrinského ze Serynu. Následně budova fungovala převážně jako součást dolní panské zahrady, opečovávané "pro potěchu srdce a ku prospěchu zdraví" svých majitelů. Roku 1600 její krásy v latinské básni podrobně popsal Johann Brachmann, rektor evangelické školy, které v panském domě poskytl několikaletý azyl Petr Vok z Rožmberka. Ještě větší věhlas vzbudila přístavba rozlehlé panské zbrojnice, kterou Petr Vok budoval v době narůstajícího tureckého nebezpečí. Trojkřídlá renesanční budova poskytovala rozsáhlý prostor pro ambiciózní militarizační program, který svým rozsahem, promyšleností a cíleným utvářením paměti na rodové ctnosti neměl v tehdejších českých zemích obdoby. Zahradu i zbrojnici vlastníci českokrumlovského zámku využívali i v průběhu 17. a 18. století, kdy stále významnější díl areálu zaplňoval pivovarský provoz. Pečlivou obnovou a restaurováním v letech 2021-2023, které přinesly mnoho nových informací, pozoruhodné historické stavby po letech chátrání znovu ožily a oslovují jak odborníky, tak širokou kulturní veřejnost.