Pastvina snů

Za občanské války ve Spojených státech se v Texasu neobyčejně rozmnožil dlouhorohý skot. Protože přitom ani po válce nebyly hned k dispozici trhy, kam by bylo možno prodávat toto skoro nezměrné požehnání texaské dobytkářské oblasti, nemohli si tamní rančeři dovolit držet si k práci s dobytkem kovboje. Stáda se pásla bez dozoru člověka. Neměla totiž cenu ani svých kůží. Nikdo si už nedával tu námahu, aby jako majitel své rok staré kusy označkoval už nedával tu námahu, aby jako majitel své rok staré kusy označkoval. A tak bylo v Texasu obrovské množství, celé statisíce dobytčat bez vypálené vlastnické značky. Pro takový volný dobytek se ujalo anglické slovo „maverick“. Jistý pan Maverick, jeden z největších texaských rančerů, totiž jako první přestal svoje kusy značkovat. A protože se krávy, nenesoucí žádnou značku, časem velmi rozmnožily a rozšířily na území o rozloze jednoho evropského království, bylo je později možno potkat všude. Předpokládalo se, že pocházejí z chovu pana Mavericka, a všichni v Texasu jim proto říkali po něm. A tak se brzy začalo říkat „maverick“ každému neoznačkovanému hovězímu kusu, který se už živil sám bez mateřské pomoci a jehož majitele nebylo možno stanovit. V Texasu tou dobou žilo mnoho zájemců o tyto volné kusy. Nejeden později velký a významný chovatel dobytka v té zemi začínal tehdy jako honák „mavericků“ a svoje základní stádo si opatřil s lasem v ruce. Náš příběh popisuje cestu tří kovbojů, kteří si také pochytali stádo volných dobytčat a vydali se s ním hledat pastvinu svých snů.