Patníky a křižovatky – Cesta z komunistického hnízda ke svobodě (Libor Prudký)

Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to "sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny. A když se jich nezbavíme, nezbavíme se ani komunismu v nás." Připomíná v této souvislosti výrok prof. Jana Sokola (který, kromě jiného, stál společně se Zdeňkem Pincem u vzniku Fakulty humanitních studií UK a byl jejím prvním děkanem), že se sice rodíme s dispozicí ke svobodě, ale když se nenaučíme být svobodní, tak svoboda v této zemi nebude. Libor Prudký (* 1944) Narozen v Brně na Obilném trhu, vyrůstal v Bučovicích a v Brně v rodině přesvědčených komunistů. V letech 1961-1966 studoval VŠE v Praze, po absolvování povinného roku vojenské služby pracoval v Ústavu sociálně politických věd Univerzity Karlovy a po roce 1968 v Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Ještě na škole vstoupil do KSČ, roku 1970 z ní byl vyškrtnut. Octl se v "šedé zóně" a spolupracoval s disentem. V roce 1989 se zapojil do práce v Občanském fóru. Jeho nejdelší pracovní působení je spojeno s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy. Od roku 2000 až do roku 2022 přednášel sociologii, vedl, realizoval či se podílel na zhruba 30 empirických sociologických výzkumech. Řadu výzkumů také oponoval či recenzoval, často ve spolupráci s Centrem pro ekonomické a sociologické strategie při Fakultě sociálních věd UK. Podílel se na zpracování a vydání cca 15 publikací týkajících se hodnotové struktury, bezdomovectví, vysokoškolského vzdělávání a religiozity v této společnosti.