Počítání soba Boba – 3. díl (Jiřina Bednářová)

Publikace Počítání soba Boba – 3. díl obsahuje: 1) náměty pro rozvoj matematických schopností pro děti ve věku od 5 do 7 let, pomocí kterých se rozvíjí: - používání výrazů, jež vedou k porovnávání, srovnávání, vytvoření matematických představ a poj-mů - myšlení, logické uvažování - prostorové vnímání 2) metodiku rozvoje matematických schopností pro rodiče a učitele, která - upozorňuje na úskalí při nácviku číselných představ - shrnuje zásady, jež by se měly dodržovat při práci Publikace Počítání soba Boba – 3. díl autorky Jiřiny Bednářové a ilustrátora Richarda Šmardy navazuje na předcházející dva díly. Všechny jsou věnovány dětem předškolního věku. Dítě se v nich neučí jen počítat, tentokrát v oboru do šesti, ale učí se vytvářet vztahy mezi čísly. Má za úkol porovnávat prvky podle velikosti, přiřazovat obrázky podle určitého vztahu, analyzovat číslo, doplňovat ho, vytvářet skupiny, které později opět restrukturalizuje. Takový poznávací přístup k učení, v odborné literatuře se mluví o kognitivním přístupu, je rozvíjen odborníky v pedagogické psychologii již od 80. let minulého století. Smyslem této práce je, aby se dítě naučilo matematicky myslet. Nemá tedy jen umět mechanicky počítat. Matematika se nemá učit pamětně, memorováním. Každé matematické operaci, sečítání, odčítání, násobení a dělení, má dítě rozumět. Má vědět, jaký je význam takové operace, kdy ji využije, jaké jsou mezi jednotlivými operacemi vztahy. Dítě má vědět, proč se jednotlivým příkladům učí. Často si ani dospělí neuvědomují, že se stále pohybují v početním světě. Nejčastěji je napadá, že se musí naučit počítat, aby je v obchodě při vracení peněz někdo neošidil. Proto stále ještě přetrvává mylné až nebezpečné přesvědčení, že děti, které se nemohou naučit počítat, mohou prostě používat kalkulačku. Ale i na kalkulačce musí volit operace. Pokud jim nerozumí, je pro ně i kalkulačka nedostatečnou kompenzací. Měli bychom si uvědomit, že počty využíváme jako vhodnou strategii. Počítáme si, kolik činností za určitý časový úsek máme splnit. Čísla používáme při kódování, číslujeme podlaží v činžovním domě, domy jsou označeny čísly a my se podle nich orientujeme, když máme někoho navštívit. Číslem označujeme, tedy kódujeme, čtvrti města, městské autobusy, elekt-riky, silnice a dálnice. Počítáme, kolik úkolů máme splnit, kolik spoluhráčů potřebujeme do hry. Podle čísel se orientujme v čase. Hodiny vyjadřujeme v číslech, podobně i měsíce a roky. Když si plánujeme práci, počítáme dny, popřípadě týdny. Bez porozumění číselné řadě se nemůžeme orientovat v kalendáři. Nemůžeme rozumět jízdnímu řádu. Věci si uspořádáváme podle množství. Tak bychom mohli pokračovat dalšími a dalšími příklady. Školní dovednosti podceňují lidé, kteří si neuvědomují, jak mnoho a denně svou gramotnost a matematické schopnosti využívají. Proto bychom měli u svých dětí početní dovednosti systematicky rozvíjet. K tomu nám pomůže i tato publikace. Doc. PhDr. Věra Pokorná Přednáší na Univerzitě Karlově, Pedagogické fakultě v?Praze, členka International Association of Instrumental Enrichment Trainers