Podzimní mouchy aneb Žena z dávných dob (Irène Némirovsky)

Podzimní mouchy aneb Žena z dávných dob - Irène Némirovsky

Od autorky bestselleru Francouzská suita!V nepříliš rozsáhlém, čechovovsky laděném románu Podzimní mouchy aneb Žena z dávných dob autorka vykresluje úpadek ruské rodiny, které se ve vřavě revoluce zhroutí svět. Karinovi prchající před bolševiky se uchýlí do Francie a v rodinném sídle ponechají jen věrnou chůvu Taťánu Ivanovnu. Nakonec se i ona vydává v jejich stopách a opouští domov, který bolševický režim nadobro zničil.Irene Némirovsky vypráví s citem a bez přehnaného patosu příběh o lidech, kteří zažívají konec jedné éry a bolest ze ztráty domova i těch, které tolik milovali. Chůva, žena z dávných dob, je ochránkyní vzpomínek na Rusko. Vzpomínek, které v emigraci slábnou a rozpouští se ve starostech o živobytí. S její smrtí odchází i starý svět. Ačkoliv se z hrdinů ve chvílích beznaděje stávají malátné a unavené „podzimní mouchy, které vyčerpaně a podráž­děně poletují, narážejí do oken a táhnou za sebou polomrtvá křídla“, nakonec i oni docházejí k trpkému smíření s novou každodenností.Rozsah knihy připomíná, že silného účinku lze dosáhnout i nemnoha slovy. Jediné, co se dá totiž románu vytknout, je, že ho přečtete tak rychle. Nejspíš na jeden zátah.Irene Némirovsky:Narodila se v roce 1903 v Kyjevě do rodiny úspěšného ukrajinského bankéře židovského původu, kde byla vychována s láskou k francouzské kultuře. Bolševická revoluce roku 1917 spustila mohutnou uprchlickou vlnu a učinila i z její rodiny běžence, kteří se nejprve uchýlili do Petrohradu, poté do Finska, Švédska a nakonec do Francie, kde nadaná dívka maturovala a absolvovala Sorbonnu. V šestadvaceti letech vydala román David Golder, který v literárním světě vzbudil senzaci, a navázala na něj řadou dalších úspěšných knih. Obsazení Francie hitlerovským Německem v červnu 1940 a antisemitské zákony vichistického režimu však její skvělou kariéru ukončily. Irene se s manželem a dvěma malými dcerami přestěhovala na venkov, kde začala psát Francouzskou suitu, v níž vykreslila tragické měsíce německé okupace. Odchod z Paříže, pověst úspěšné spisovatelky ani přestoupení ke katolicismu ji však neochránily před zatčením. V červenci 1942 byla internována v koncentračním táboře v Pithiviers. Zemřela v Osvětimi v srpnu téhož roku.