Pohádky z parapetu (Ludmila Hénková)

Nastávající maminka překonává obavy z budoucí výchovy svého potomka. Rozpomíná se přitom na vlastní dětství a začíná psát, tvořit a rýmovat pro svého chlapečka — a tak vznikly Pohádky z parapetu.

Odkud se bere tón

Okolnost vzniku je na výsledku znát a je to spíš přednost. Texty nepsal profesionál pro anonymního čtenáře, ale konkrétní člověk pro konkrétní dítě, které se ještě nenarodilo. Odtud pramení rozvernost i to, že knížka je adresovaná rodičům stejně jako dětem.

Psaní jako způsob, jak zvládnout obavu z něčeho, co teprve přijde, je přitom staré jako literatura sama — jen se málokdy přizná tak přímo.

Komu sedne

Rýmovaná forma je dělaná pro předčítání nahlas. Pro rodiče, kteří sami stojí před stejnou nejistotou, má knížka navíc druhou vrstvu, kterou dítě nevnímá.