Pojednání o lidském myšlení II

Tato práce je pokračováním úvah o lidském myšlení a jeho pohybech. Navazuje na Pojednání o lidském myšlení (Ekopress, 2005), které je vypracováno na podkladech spekulativních vyvození o ontologickém statutu lidského myšlení a jeho pohybech při použití vědeckých metod. Snahou je taková ontologická stavba, která by svou koherencí poukazovala na to, že je možná. Mnohé úvahy v této práci jsou s předchozí úzce spjaty a snaží se o doplnění a upřesnění toho, z čeho každé filozofické uvažování musí vycházet. Naše zkoumání bude mít ve svém ohnisku operace lidského myšlení, k nimž se budeme vyjadřovat na základě rozboru nejrůznějších vžitých vzorců jakými jsou např. přísloví, nebo toho, co je považováno za kanonické texty evropské kultury. Rozbor těchto textů je velmi užitečný, neboť kanonické texty do značné míry ovlivňují nejen konkrétní hodnotové vzorce chování, ale dokonce i operace lidského myšlení. Mezi kanonické texty jsou zařazena Shakespearova dramata (pokusíme se o rozbor jeho Hamleta), Goetheho Faust, Sofoklův Oidipus. Kanonických textů je pochopitelně mnoho. Patří mezi ně např. i některé pohádkové narace, které se stále podílejí na utváření evropského kulturního prostoru, zejména z axiologického (ale mnohdy také velmi praktického) hlediska. Práce nepodává jejich výčet a také se nepokouší o jejich podrobné rozbory; chce jen naznačit, jak je lidské myšlení těmito kulturními díly (snad i memy) ovlivněno a usměrněno ve svých pohybech.