Poslední slovo – Ludvík Vaculík

Fejetony, které už od dob samizdatu vycházejí každé úterý v Lidových novinách. Kontinuita, jakou v české publicistice málokdo má.

Historie vydání

Kniha vyšla poprvé v roce 2002 a byla dávno beznadějně vyprodaná; tohle je druhé vydání. Pokračování s fejetony z let 2002–2008 vyšlo pod názvem Dřevěná mysl.

Co o Vaculíkovi napsal Ivan Klíma

„S citlivostí, jíž bývá obdařena jen mimořádná osobnost, stručně, vtipně a zajímavě Vaculík ve svých fejetonech nachází a pojmenovává příčiny chorob, jež rozežírají tělo i duši naší společnosti, brilantním literárním stylem, který u nás od dob K. Čapka nemá obdoby, vede zápas o normálního člověka a jeho důstojný, smysluplný život."

Proč fungují i po letech

Čteme-li je zpětně v celku, ukáže se, že jsou stále živé, třebaže se týkají věcí již minulých. Zřetelněji z nich vystoupí Vaculíkova příslovečná nekonvenčnost a originalita myšlení — tedy to, co jednotlivý sloupek v novinách zastíní.

• nakladatelství Dokořán, 280 stran, vázaná vazba.