Povídky ke kávě VIII. aneb Jak přežít čas dovolené

Hana Hrabáková v předchozích letech úspěšně publikovala již sedm dílů cyklu „Povídky ke kávě“ a letos přichází s další částí této povídkové série. Autorka oslovuje čtenáře uceleným souborem humorných textů doslova „ze života“. Podtitul aktuální povídkové knihy „Jak přežít čas dovolené“ napovídá, že děj jednotlivých příběhů se bude točit okolo zádrhelů a škobrtanců s vážnými i méně vážnými důsledky, které se mohou dostavit, když překročíme hranice všedních dnů… A nutno dodat, že vzpomínky opět hýří humorem, nadsázkou a ironií. Hana Hrabáková dobře ví, o čem píše - vždyť jen literárně vypointovala to, co čtenářky a čtenáři také zažívali a na co s jistou dávkou shovívavé nostalgie vzpomínají i dnes. Ukázka:V den Dé jsme ráno seřadili všechna auta, což byli převážně žigulíci, polští fiati, embéčka tisícovky, stovky a stodvacítky a sem tam nějaký ten západní vrak, před domem ženicha a nevěsty. Pěkně jsme je nastrojili bílými stuhami a myrtami, uvázali jsme panenku na kapotu a vyšperkovali jsme svatební konvoj. „Hele, teď šli okolo nějací žabáci a salutovali nám!“ řehtal se František, který na vše s mým mužem dohlížel v již zmíněných uniformách majorů. „Nekecej!“ vykřikla nevěsta. „Oni vás považovali za své nadřízené?“ „Akorát si nevšimli, že uniformy trochu vyšly z módy,“ přidal se můj muž. „Sekli se tak o dvacet let.“...