Povídky smíchovské — Marie Rejfová

Smíchov na počátku dvacátého století je ještě předměstí, ale už ne vesnice: průmyslový kout u levého břehu Vltavy, který se právě stává součástí budoucí Velké Prahy. Marie Rejfová do něj zasadila šest arabesek — a hlásí se přitom k autorům, kteří tenhle žánr v Praze vytvořili.

Neruda a Arbes v jedné knize

Odkaz na dvě jména není náhodný, protože kniha pracuje s oběma polohami. Po Nerudovi zdědila arabesku, tedy krátký portrét městské figurky s ironickým odstupem; po Arbesovi tajemství, které pod příběhem drží napětí a nespěchá s vysvětlením. Zločin je tady stejně důležitý jako pavlač.

Lidé a místa

Čtenář nahlédne mezi studenty polytechniky a mediky u pitevního stolu, do vzpomínek staré židovské dámy, do života kamenického mistra i utrápeného příručího. Konkrétní smíchovská místa nesou zápletky: kdo se skrývá pod čerpadly Petržilkovské vodárny, jaké tajemství leží v hrobě na Malvazinkách a zastaví se vrah z Kinského zahrad před dalším činem.

Co povídky drží pohromadě

Nad jednotlivými příběhy se rozvíjí osud osmileté Růženky Horké, která potká záhadného kouzelníka. Právě u něj se nitky jednotlivých arabesek začnou sbíhat — a otázka, kdo ten muž je, je vlastní zápletkou celé knihy.