Příběhy Starého Antonia

Texty Subcomandanta Marcose mají mnoho obdivovatelů a byly jim jednomyslně přiznány literární kvality, ať se jedná o komuniké, poezii nebo prózu mísící a překračující tzv. tradiční žánry. Marcos prostřednictvím svých textů vystupuje jako vizionářský politický analytik a současně jako „interpret“ domorodého myšlení a kultury. „První vesnice, do níž jsme v roce 1985 vstoupili jako zapatisté, je vesnice Starého Antonia. Zde působil svým způsobem jako překladatel, když nám vysvětloval, čím jsme byli a čím bychom měli být. Současně probíhal proces proměny vlastního nitra zapatismu. Starý Antonio je mostem, který umožňuje partyzánům z hor přijít k lidem,“ říká Marcos v závěru knihy.