Proroci postutopického radikalismu – Alexandr Dugin a Hakim Bey

Proroci postutopického radikalismu. Alexandr Dugin a Hakim Bey - Ondřej Slačálek

Dva inspirující i provokující radikální myslitelé současnostiCo mají společného ruský postfašista, zapřisáhlý nepřítel západního světa a propagátor myšlenky Eurasie Alexandr Dugin a americký postanarchista a autor konceptu Dočasné autonomní zóny Hakim Bey (vlastním jménem Peter Lamborn Wilson)? Trojice autorů – politolog, básník a literární vědkyně – srovnávají dva na pohled velmi rozdílné myslitele a nacházejí v jejich pohledech na společnost a člověka i v jejich spirituálním základu vedle zásadních rozdílů i leccos společného. Oba dospívají k určité podobě radikalismu vlastní době po odeznění velkých sociálních utopií lidstva, zejména komunismu s jeho snem o beztřídní společnosti. Zatímco ruský autor hledá východisko v představách o mysticky pojímané eurasijské, „pevninské“ části světa, která je povolána porazit dekadentní a bezcharakterní „oceánský“ Západ, jeho americký protějšek hledá východisko v dočasném úniku do svobodného alternativního prostoru nepodléhajícího tlakům kapitalistického systému. Prostoru, který je svobodný právě a jen tehdy, když je časově omezený. Politologická část knihy z pera Ondřeje Slačálka zařazuje Duginovo myšlení do kontextu radikálně pravicových hnutí dneška a Beyovu koncepci do rámce vývoje anarchismu. Adam Borzič se ve svém oddíle věnuje mnohdy překvapujícím inspiracím, které oba autoři načerpali z mystické náboženské tradice. V závěrečné literárněvědné části se díky Olze Pavlově dostanou ke slovu natolik zajímaví autoři, jako je Rus Vladimir Sorokin (Den opričníka) či Američan Chuck Palahniuk (Klub rváčů). Adam Borzič (1978) je český básník, terapeut a šéfredaktor literárního obtýdeníku Tvar. Spoluzaložil básnickou skupinu Fantasía (spolu s Kamilem Bouškou a Petrem Řehákem), s níž vydal společnou knihu Fantasía (Dauphin, 2008). Dále publikoval básnické sbírky Rozevírání (Dauphin, 2011), Počasí v Evropě (Malvern, 2013), za kterou byl v roce 2014 nominován na Magnesii Literu, a Orfické linie (Malvern, 2015). Ukázky z jeho poezie byly přeloženy do řady evropských jazyků. Vedle literatury se zabývá psychoterapií a spiritualitou. Tento rok chystá k vydání básnicko-esejistickou knihu Západo-východní zrcadla. Olga Pavlova (*1984) je doktorandka literární vědy na Ústavu české literatury a komparatistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, působí též jako publicistka a překladatelka. Pochází z Ruska, od svých 21 let žije v Praze. V dizertační práci se věnuje světové dystopické literatuře. V současné době vyučuje dějiny české literatury v Akcent College. Ondřej Slačálek (1982) vyučuje na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, zejména předměty věnované teoriím mezinárodních vztahů, proměnám nacionalismu a sociálním hnutím. Působí také jako novinář, v minulosti zejména v A-kontra, A2 a v Novém Prostoru, v současnosti především v Salonu Práva a A2larmu. Společně s Václavem Tomkem je spoluautorem knihy Anarchismus. Svoboda proti moci (Praha: Vyšehrad 2006).