Revue Prostor 124

Zvuk není pouze tím, co slyšíme. Není jen hudbou, řečí nebo fyzikálním vlněním. Ve spolupráci s Annou Kvíčalovou, badatelkou v oblasti sound studies, jej ohledáváme z mnoha různých, často překvapivých úhlů: například jak zní život v hlíně nebo pod vodou? Jak se vyvíjel vztah k hluku velkoměst? Jak komunity neslyšících čelily předsudkům, že jazyk musí být slyšet? Jaká je ekologická stopa zvukových nosičů? Nebo proč se s nasazením sluchátek ocitáme v tzv. sonické děloze? V čísle se potkávají filozof Martin Nitsche, historička vědy Karin Bijsterveld, kunsthistorik Miloš Vojtěchovský, ekoložka Tereza Petrusková, soundwalker Jacek Smolicki, zvuková umělkyně Polina Khatsenka či teatrolog Pavel Drábek. Básnickými texty přispěli Weronika M. Lewandowska, Pavel Novotný, Zuzana Husárová, Filip Klega nebo třeba punkerka Nikola Mucha. Výsledný mnohohlasý ambient dokládá, že když se zvuk a sluch stanou středobodem našeho zájmu, otevře se nám nový rozměr skutečnosti. Jedna z esejí se dokonce nezdráhá označit i samotného Boha za „akustickou halucinaci“.