Rodina, škola, knihovna: kdo z nás dělá čtenáře

Je čtenářství u nás v úpadku, nebo není? Publikace přináší výsledky zatím posledního reprezentativního statistického šetření české dospělé populace. Shrnuje základní data a poznatky z výzkumů předchozích (2007, 2010, 2013) a přináší nové, aktuální. V daleko větší míře se věnuje čtení v digitálním prostředí, našemu vztahu k eknihám a audioknihám. Hlavním tématem je však čtenářská socializace: co hraje největší roli v tom, že se stáváme čtenáři, jaké místo při tom zaujímá rodina, jaký je náš vztah ke škole (a povinné četbě), jak je důležitý obraz rodičů, který si odnášíme do dospělého života. Nechybějí pohledy za hranice České republiky, stejně jako rámcující úvahy o tom, co se dnes s naší čtenářskou kulturou děje: Upadá, nebo neupadá? Kam se posouvá? Mění se její celková povaha? "Všeobecně tradovaný pohled, že čtení je velebná samota, kdy člověk sedí v křesle a pouze čte, neplatí. Kniha propojuje různé instituce, je silnou sociální misí."