Rozplétání duhy (Richard Dawkins)

Otázka, ze které kniha vychází, je stará: zbavil Newton svým pokusem se skleněným hranolem duhu poetického kouzla? Dawkins na ni odpovídá programově — a při tom se ptá i na to, proč se básníci a umělci o vědě tak často vyjadřují s pohrdáním a proč bývá vědecká literatura nudnější než telefonní seznam.

Dvě věty, na kterých kniha stojí

„V nejlepší vědě by mělo zbýt místo i pro poezii.“ A druhá, ještě podstatnější: „Záhady neztrácejí své kouzlo tím, že je vyřešíme, ale často se ukáže, že řešení je krásnější než záhada sama.“

Kudy vede výklad

Věčný skeptik provádí čtenáře světem přírodních věd i kultury a klade otázky po smyslu, kráse a záhadách světa i lidské povahy. Podtitul Věda, bludy a touha po zázraku napovídá, že se nevyhýbá ani tomu, proč lidé po zázraku touží.

Vydala Academia.