Rozšířená textová koreference a asociační anafora (Koncepce anotace českých dat v Pražském závislostním korpusu) - Anna Nědolužko

V této práci představujeme jeden z možných modelů zpracovaní rozšířené textové koreference a asociační anafory na velkém korpusu textů, který dále používáme pro anotaci daných vztahů v textech Pražského závislostního korpusu. Na základě literatury z oblasti teorie reference, diskurzu a některých dalších poznatků teoretické lingvistiky na jedné straně a s použitím existujících anotačních metodik na straně druhé jsme vytvořili detailní klasifikaci textově koreferenčních vztahů a typů vztahů asociační anafory. V rámci textové koreference rozlišujeme dva typy textově koreferenčních vztahů - koreferenční vztah mezi jmennými frázemi se specifickou referencí a koreferenční vztah mezi jmennými frázemi s nespecifickou, především generickou referencí. Pro asociační anaforu jsme stanovili šest typů vztahů: vztah PART mezi částí a celkem, vztah SUBSET mezi množinou a podmnožinou/prvkem množiny, vztah FUNCT mezi entitou a určitým objektem, který má vzhledem k této entitě jedinečnou funkci, vztah CONTRAST vyjadřující sémantický a kontextový protiklad, vztah ANAF označující anaforické odkazování mezi nekoreferenčními entitami a vztah REST pro jiné případy asociační anafory. Jedním z úkolů výzkumu bylo vytvořit systém teoretických principů, které je nutno dodržovat při anotaci koreferenčních vztahů a asociační anafory. V rámci tohoto systému byl zaveden například princip důslednosti anotace, princip dodržování maximálního koreferenčního řetězce, princip kooperace se syntaktickou strukturou tektogramatické roviny, princip preference koreferenčního vztahu před asociační anaforou a další. Vypracovanou klasifikaci jsme aplikovali na koreferenční a anaforické vztahy v Pražském závislostním korpusu (Prague Dependency Treebank, PDT). Anotace těchto vztahů byla provedena na polovině korpusu PDT (cca 25 tis. vět). Srovnání shody mezi anotátory při navazování vztahů a určování typů těchto vztahů ukázalo, že použitá klasifikace při daném rozsahu materiálu je spolehlivá zejména pro účely teoretického výzkumu; pro počítačové aplikační účely (strojový překlad, automatické učení atd.) je nutné rozšíření materiálové základny.