Satanské tango (László Krasznahorkai)

V nekonečném dešti a svíravém bahně následují proroka, který vstal z mrtvých, aby je dovedl ke spáse… nebo do nicoty. Na vylidněné vesnici kdesi v maďarské pustině jako by se zastavil čas. Poslední hrstka obyvatel odevzdaně utápí své bezvýchodné životy ve vzájemné nenávisti a laciném alkoholu. Jejich vyprázdněné dny apaticky plynou jeden za druhým, dokud se mezi nimi jako ničivý požár nerozšíří neuvěřitelná zpráva: Irimiás se vrací! Muž, jehož všichni pokládali za mrtvého. Charismatický lhář, falešný spasitel a mistr manipulace. Představuje návrat domnělého mesiáše jejich poslední šanci na nový začátek, nebo jen krutý žert osudu, který je má definitivně zlomit? Uhrančivé vyprávění posluchače pomalu ovíjí nekonečnými větami, dokud nezjistí, že z postapokalyptického světa, kde se stírá hranice mezi skutečností a halucinacemi, není úniku. A že pod nánosem nihilismu v příběhu probleskuje krutý, ale geniální humor, vysmívající se lidské hlouposti a naší bytostné touze nechat se raději obelhávat než čelit nemilosrdné pravdě. Výjimečný debut a současně erbovní dílo maďarského laureáta Nobelovy ceny za literaturu, jímž si vysloužil místo po boku svých oblíbených spisovatelů, středoevropských velikánů Franze Kafky či Roberta Musila. Mimořádně sugestivní próza (a podle některých i prorocká vize) se dočkala kongeniální filmové adaptace v podobě stejnojmenného, sedm a půl hodiny trvajícího snímku, natočeného věhlasným režisérem a autorovým blízkým spolupracovníkem Bélou Tarrem. „Román nevídané hloubky, podmanivý a přinášející čistý čtenářský prožitek.“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz „Úchvatně napsané, že jsem ani nedýchal a hltal řádek za řádkem. Hypnotické!!“ – ze čtenářských ohlasů na Databazeknih.cz „Satanské tango je působivý příběhový tanec mezi lidskou malostí a pominutelností času.“ – Medziknihami.sk „Nestvůrný román: hutný, důmyslně vystavěný, často vzrušující a předestírající podmanivou osobitou vizi – ale přesto nestvůrný. Je to dílo tak brutální, neúprosné a pochmurné, až je nezřídka docela zábavné.“ – The Guardian