Securitas Imperii 33 (2/2018)

Obsah letošního druhého, celkově třiatřicátého čísla časopisu Securitas Imperii vychází z grantového projektu Proměny vězeňství v českých zemích v letech 1965–1992. Systémové a individuální adaptace. Obecněji téma zpracovávají ve svých studiích Klára Pinerová (Profesionalizace a modernizace vězeňství v období tzv. normalizace a úskalí jejich uplatňování v praxi) a Roman John (Nápravně výchovná činnost v českém vězeňství v éře normalizace), konkrétně se situaci „těch za mřížemi“ věnují Michal Louč (Vězeňství v českých zemích v 70.–80. letech20. století pohledem pamětníků), Petra Loučová (Literární úkol, jak něco napsat, i když člověk vlastně nic napsat nemůže. Cenzura korespondence politických vězňů v období tzv. normalizace) a František Bártík (Vybrané mimořádné události v NVÚ Příbram /Bytíz/ a na pracovištích uranových dolů v letech 1961–1986). Pohled „zvenku“ na represe v komunistickém Československu, počínaje šedesátými lety, zprostředkovává Prokop Tomek (Působení Amnesty International ve prospěch vězňů svědomí v Československu). Klára Pinerová v dokumentech (Cizinci v nápravně výchovných ústavechv letech 1968–1989) a Michal Louč, Klára Pinerová a Kristýna Bušková v rozhovoru (Cizincem v normalizačním vězení. Rozhovor s Danielem Langhansem, odsouzeným roku 1984 k desetiměsíčnímu trestu za pašování kopírovacího stroje do Československa) pak přibližují tehdejší zkušenosti vězňů z řad cizinců.