Sen o lidské tváři (Ivan Vičar)

Romeo a Julie jsou hrdiny středověkého příběhu o velké lásce mladé dvojice, které rodiče, předsudky a nenávist jejich blízkých lásku nepřejí a ztrpčují zamilovaným život. Tento dojemný i rozčilující příběh najdeme ve všech dobách, společenských vrstvách, kulturách, znají ho snad všechny národy. Objevuje se i v šedesátých letech dvacátého století v Čechách a v tomto románu. Tomášovi rodiče jsou členy komunisté partaje a k toleranci k systému, o jehož zvůli v padesátých letech se už smí mluvit, vedou i svého syna. Ten se ovšem zamiluje do Kristýny, jejíž rodiče byli v padesátých letech coby takzvaní kulaci vyhnáni ze svého statku, byli okradeni a poníženi, takže komunisty právem nenávidí. Tomáš zpočátku tyto oběti rudé zvůle vnímá jako přehmaty jednotlivců, kterých bylo jen pár, ale kvasivá doba šedesátek a názorové střety s dalšími studenty ho přimějí podívat se konečně pravdě do očí. Sen tehdejšího Československa o socialistické lidské tváři režimu, který nová politická garnitura slibuje spolu s nápravou starých křivd, sen o demokratizaci a uvolnění cenzury zničí přepadení země především Rudou armádu. Do ulic měst národa toužícího po svobodě vjedou tanky. Brzký návrat starých poměrů decimuje sny mladých o cestování a svobodě. Jak dějinné zvraty provázené lží a falši prožívají mladí zamilovaní na startu svého dospělého života? Co se s nimi stane? A jak dopadne milenecká dvojice studentky Vilmy a učitele Viléma? Proč musel zemřít student a dobrý kamarád Jožka Smutek? Jaký osud potkal vůdce studentské revolty? Sen o lidské tváři je román o nadějných zlatých šedesátých let i s jejich neslavným koncem.