Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 31/2021

Jednatřicátý Sešit je věnován tématu „Architektura a hlas lidu“ a texty do něj vybral hostující editor Hubert Guzik z Fakulty architektury ČVUT. Konkrétně se toto číslo zabývá tím, jak státně socialistické režimy pracovaly se sociologickými daty o bytových potřebách a přáních obyvatelů sídlišť. Autorské složení je mezinárodní a téma je zkoumáno prostřednictvím čtyř studií a jedné recenze. První je studie „Propaganda, Mission, and Public Opinion“, v níž se Krzysztof Mordyński věnuje anketě, kterou uspořádaly komunistické úřady počátkem 50. let mezi obyvateli socialisticko-realistické obytné čtvrti MDM ve Varšavě. O něco pozdějšímu, ale rozsáhlejšímu průzkumu v Československu se věnuje článek Evy Novotné „Sociologické průzkumy první poloviny šedesátých let a První celostátní diskuse o bydlení“; podobně jako Mordyński poukazuje na napětí mezi režimem a architekty, kteří se snažili zjištěné potřeby veřejnosti promítnout do svých záměrů. Z tohoto hlediska byla situace zvlášť obtížná v Rumunsku, kde docházelo k zákazům či výraznému omezování sociologie jako takové. Věnuje se tomu text „A Strained Relationship“ od Dragoše Dascălu. V poslední studii poukazuje Karolina Jirkalová na anachronická východiska průzkumu, který v 80. letech realizoval tým Jiřího Musila a jež byly následně publikovány v knize Lidé a sídliště. Číslo uzavírá recenze Mileny Bartlové na dvě historické monografie dotýkající se širších souvislostí našeho tématu – Architekti dlouhé změny (Kopeček a kol.) a Řídit socialismus jako firmu (Sommer a kol.).