Staré pověsti české

Staré pověsti české je kniha pro mládež Aloise Jiráska. Popisuje události z české historie založené na lidové slovesnosti a některých historických faktech. Poprvé vyšla v roce 1894 v pražském nakladatelství J. R. Vilímek jako 11. svazek v edici Vilímkova knihovna mládeže dospívající. O rok dříve však pověsti vycházely na pokračování ve stejném nakladatelství v sešitech. Knihu Alois Jirásek věnoval Františku Bartošovi. Předlohou byly Hájkova kronika, Kosmova kronika česká a Dalimilova kronika, ale použity byly také Staré letopisy české a mnoho dalších pramenů. Při psaní postupoval Jirásek zcela jinak než August Sedláček, který se ve své Sbírce pověstí historických lidu českého v Čechách, na Moravě a ve Slezsku snažil pověsti očistit od pozdějšího umělého literárního zpracování a dobrat se k jádru lidového vyprávění. Jirásek se naopak o „vypravování umělá“ svých předchůdců opírá a sám je bohatě autorsky rozvíjí po svém, a tak vzniká košaté a čtivé líčení se silným vlasteneckým nábojem.