Stáří ve městě, město v životě seniorů – odborná kniha

Kniha se zaměřuje na souvislosti fenoménů demografického, resp. individuálního stárnutí a urbanizace, přesněji řečeno na každodennost stárnoucích obyvatel měst v kontextu sociálně-prostorových procesů regenerace a gentrifikace. Autorky hledají odpovědi na otázky jako: Jaký vliv má měnící se vnější prostředí na zkušenost stárnutí? Jakým způsobem poznamenává urbánní dynamika zapojení seniorů do sociálních struktur? Jak se stárnutí promítá do užívání prostoru seniory a jejich orientace v něm? Jakými strategiemi se jedinci vyrovnávají s dopady urbánních procesů tváří v tvář vlastnímu stárnutí – jak udržují kontrolu nad situací s ohledem na své zdraví, finanční možnosti a zdroje obsažené v městském prostředí? A konečně, jsou velká česká města přátelská vůči lidem vyššího věku? Odpovědi autorky opřely o data získaná prostřednictvím smíšené výzkumné strategie (mixed-methods research), využívající kvantitativní výzkum založený na standardizovaném dotazování mezi staršími obyvateli (ve věku 60 let a více) centrálních čtvrtí čtrnácti velkých českých měst a kvalitativní výzkum účastníků a účastnic ohniskových skupin (focus groups) a komunikačních partnerů a partnerek v hloubkových individuálních rozhovorech. Publikace je rozdělena do tří částí. První shrnuje a prohlubuje informace o teoretických východiscích studie, o prostoru a přístupech k jeho zkoumání v kontextu věd o stárnutí. Do určité míry supluje v češtině dosud absentující učební text, který by se uceleněji věnoval základům environmentální gerontologie. Druhý oddíl je metodologického rázu – podává se zde základní přehled o studii, charakteristikách jejích účastníků a použitých postupech. Třetí část textu se již věcně věnuje městskému prostoru. Optikou seniorů se autorky dívají na to, jaký je městský prostor, jak se v něm bydlí, jací lidé jej obývají, jaké aktivity v něm provozují a jaké služby využívají, a také jak se mění seniorům „před očima“. V závěru třetího oddílu se těžiště pozornosti přesouvá z „prostoru“ k „seniorovi“, jeho (resp. jejímu) prožitku stárnutí, percipované kvalitě života, zvládání prostoru a klíčových důsledků rizik a příležitostí v něm obsažených. Způsobem zpracování, šíří a hloubkou probíraných témat chce kniha uspokojit co nejširší okruh čtenářů, neboť informace, které by přinášely vhled do vzájemné dynamiky fenoménů „města“ a „stáří“, doposud chyběly jak pro obory sociologie, gerontosociologie a urbánních studií, tak pro praktický výkon místní samosprávy ve velkých městech, jejichž demografické profily se výrazně mění.