Tajné životy Marilyn Monroe (čte Vasil Fridrich)

CD Tajné životy Marilyn Monroe (Čte Vasil Fridrich) (audiokniha) - Anthony Summers

I wanna be loved by you… zpívala kdysi ikona filmového plátna Marilyn Monroe. Tato věta by mohla být mottem jejího života. Publikum a hlavně jeho mužská část Marilyn milovali, byla sex symbolem, ona sama však štěstí v lásce nikdy nenašla. Její život ukončila předčasná smrt v třiceti šesti letech. Celý ten neveselý životní příběh Marilyn se začal psát krátce po jejím narození. Její matka Gladys Monroe totiž nebyla schopná se o dceru starat (její dvě děti z prvního manželství vychovávali příbuzní prvního manžela), a tak Marilyn trávila většinu času v sirotčincích nebo v péči pěstounů. Marilyn navíc dostala do vínku náchylnost k duševním poruchám a na její nestálé psychice se také do velké míry podepsal nespočet potratů (dobrovolných i samovolných) a jiných gynekologických zákroků. K prvnímu potratu ji ještě jako – náctiletou údajně donutila její pečovatelka Grace McKeeová. Marilyn si podle slov svých přátel nikdy nepřestala vyčítat, že dovolila, aby jí dítě odebrali. Tyto výčitky byly jistě tím silnější a trýznivější, čím častěji se Marilyn s neúspěchem pokoušela otěhotnět. S přibývajícími roky její touha po dětech ještě sílila, a proto podporovala dobročinné akce ve prospěch dětí, navštěvovala dětské domovy a byla štědrou dárkyní. Oficiálně se jí nepodařilo donosit ani jedno dítě. Marilyn si vždy šla tvrdě za svým. Ve čtyřicátých letech minulého století ještě kontrolovala padáky a stříkala barvou trupy letadel v továrně Radio Plane, a v padesátých letech už patřila k nejslavnějším hollywoodským hvězdám. Přesto ale spokojená nebyla. Vadilo jí, že ji diváci i producenti mají za naivní blondýnu, která moc rozumu nepobrala a jejímž jediným cílem je dobře a bohatě se provdat. Přestože Marilyn tuto roli hrála i ve veřejném životě, v soukromí se zabývala filozofií a zahradní architekturou. Obdivovala Abrahama Lincolna, hltala New York Times a Wall Street Journal a četla Emersona, Sandovou nebo Joyceho. Studovala Stanislavského hereckou metodu, a dokonce se přihlásila k vyhlášenému pedagogovi Lee Strasbergovi. Toužila stát se uznávanou herečkou, avšak s každou další rolí se jí zmocňoval stále větší strach z vystupování před kamerou. Často byl strach tak velký, že nebyla schopná vyjít ze šatny a pracovat. Svou úzkost zaháněla nejrůznějšími barbituráty, které však otupovaly její smysly do takové míry, že nedokázala natočit jediný kloudný záběr. Když se k jejímu strachu přidala nespavost, gynekologické problémy a několikeré zklamání v lásce zakončené aférou s bratry Kennedyovými, byl koktejl zkázy hotov. Marilyn se postupem času stávala více závislou na barbiturátech. Během jediného dne byla schopná spolykat až dvacet tablet Nembutalu či jiných prášků na spaní a stávala se vůči nim imunní. Proto prášky často nebezpečně kombinovala. Tento smrtící koktejl se jí stal osudným 4. srpna 1962.