Tiše, aby nás neslyšel… — Ondřej Macura

Krajiny skutečné i snové, sídliště i údolí s chatami. Zvířata, stromy, vítr… Kočka! Muž a žena.

Příroda jako svědek

Nakladatelská anotace formuluje princip knihy přesně: příroda je svědkem velkých lidských momentů i komických banalit.

Slovo svědek je klíčové a odlišuje tenhle přístup od běžné přírodní lyriky. Krajina tu není kulisou nálady ani symbolem — je přítomná, něco vidí a nekomentuje to.

Právě tahle lhostejnost dělá z výjevu něco jiného: člověk se svými dramaty je v ní jen jednou z věcí, které se dějí.

Sídliště vedle údolí

Výčet záměrně míchá to, co se v poezii obvykle nemíchá. Sídliště nebývá poetickým prostorem — a jeho postavení vedle chatového údolí je samo o sobě sdělení o tom, kde se český život odehrává.

Kočka s vykřičníkem

Detail, který o knize prozradí tón: uprostřed vážného výčtu vykřikne obyčejná kočka. Humor a vážnost tu nejsou oddělené polohy, ale sousedí ve stejném odstavci.

Napsal Ondřej Macura, vydal Odeon.