Trio g moll

Smetanovo jediné klavírní trio a oba smyčcové kvartety patří k jedněm z nejsugestivnějších a obsahově nejhlubších skladeb romantické komorní hudby. Svým výsostně intimním autobiografickým charakterem mají výjimečné místo i v samotné skladatelově tvorbě. Poprvé Smetana zvolil komorní nástrojové obsazení k hudebnímu vyjádření osobního prožitku a svého duševního rozpoložení v roce 1855, kdy 6. září zemřela ve čtyřech a půl letech Smetanova prvorozená, mimořádně hudebně nadaná dcera Bedřiška. Svůj žal nad ztrátou milované bytosti vypověděl v klavírním Triu g moll. O dva roky později se Smetana k dílu vrátil a podrobil je revizi, podstatně přepracoval zejména 1. větu. Notový text této finální revidované verze díla v předkládaném urtextovém vydání je přejat z osvědčené kritické edice Studijního vydání děl Bedřicha Smetany. Pro naše vydání vznikla také nová předmluva ke genezi a edici díla od přední smetanovské badatelky Marty Ottlové.