Trýzeň

Originální kronika Evropy od renesance do dvacátého století... Na přelomu patnáctého a šestnáctého století je ve Florencii upálen dominikánský mnich, fanatický kazatel Girolamo Savonarola. Město vstává z popela a kněžna Vasariová si konečně může beze strachu připnout na krk přepychový zlatý šperk, strom poznání dobra a zla, osázený drahokamy. Touha lidí po zlatě je nenasytitelná, a tak se šperk stává netradičním hlavním hrdinou románu, spojnicí rozmanitých osudů napříč Evropou různých epoch. Klenot zamíří k židovskému zlatníkovi do Benátek, putuje do Vídně, Krakova, do carského Ruska v době Kateřiny Veliké a dál severní Evropou až na Solovecké ostrovy za sovětské éry. Zlato mění svůj tvar, a přesto zůstává čímsi trvalým, nesmrtelným, co nikdo nemůže a nebude vlastnit navždy. V jeho lesku se odrážejí obnažené lidské vášně, chtíč, krutost, proradnost, úskoky a faleš, ale na druhé straně i čistá láska, velkorysost nebo dobrosrdečnost. Bravurně vystavěný román je komplexním obrazem lidských povah, rozličných a proměnlivých, a přitom v mnohém tolik podobných. Velký román o utrpení a vášni. — Yle V románu přelévajícím se ze století do století se zúročují autorčiny dlouholeté zkušenosti a zároveň je v něm patrná její bujná představivost a náramná radost z vyprávění. — Helsingin Sanomat S nesmírným potěšením z četby se prolíná pocit, že člověk právě přečetl něco velkého a zásadního, příběh, který sděluje cosi podstatného o lidské existenci. — Eeva. Třpytivý klenot knižní sezony: román plný kulturní historie a nečekaných dějových zvratů. — Helsingin Sanomat