Um meditace

Slovo meditace jsem začal používat a současně se začal vědomě věnovat „meditaci“ někdy v roce 2000. Tedy mohu říci, že v tomto životě vědomě medituji a studuji nejrůznější meditační techniky skoro dvacet let. Od začátku jsem věděl, že cílem „meditačního snažení“ je něco, co je zde stále, ale současně jsem chápal, že je nutné určité vyvinutí „správného“ úsilí – nikoliv ve smyslu „jediné pravé cesty“, ale ve smyslu potřebného pro daného konkrétního individuálního člověka a současně zaměření celé bytosti jako takové jako v každém lidském snažení. Nehledal jsem v meditaci nikdy žádné speciální „spirituální“ zkušenosti nebo zážitky, byť řekněme metafyzických spirituálních zkušeností jsem prošel nespočet. Mohu spíše říci, že šlo o celkový proces návratu do mého skutečného Domova, který jsem ve skutečnosti nikdy neopustil, ale nikoliv vždy vědomě v něm žil, a procitnutí či osvojení si vnitřních schopností – umů duše, které spočívají v nitru bytí každého člověka, byť převážně latentně, a jen málo lidí se skutečně vydá touto vnitřní stezkou poznání k plnému rozvinutí svého potenciálu. V jednom období, takřka deseti let, jsem věnoval klidové meditaci i osm a více hodin denně, mnohdy po několik týdnů v ústraní, a to jak sám, tak v meditační skupině stejně zaměřených meditujících. Toto období mi umožnilo dát si potřebný čas pro usazení se ve vědomí a osvojení si volních schopností – kapacit sjednotit se s vědomím v jeho nejrůznějších aspektech, kontextech a kvalitách, a současně poskytlo čas na tvůrčí promeditování základních otázek života, které mě oslovovaly a které se mě dotýkaly. Mé pochopení toho, co lze nazývat meditací se během doby, jak se má meditační kapacita prohlubovala, vyvíjelo až v současné umění být vědomím neboli jógu vědomí. Ta je ve skutečnosti tvůrčím plodem meditace, jak ji dnes chápu. V následující stati se chci podělit o své chápání meditace ve své esenci a otevřít obecně otázku „meditace“, slova dnes tak svým způsobem „populárního“, ale nedostatečně jasně definovaného.