Umělecké památky Prahy: Velká Praha M–Ž

Umělecké památky Prahy - Velká Praha M-Ž - Dalibor Prix

Velkorysý projekt podrobné uměleckohistorické topografie Prahy, jehož první díl – Staré Město pražské a Josefov – vyšel v roce 1996 a v dalších letech následovaly publikace pojednávající o dalších historických městech pražských (Nové Město s Vyšehradem, Malá Strana a Pražský hrad a Hradčany), se nyní uzavírá druhým dílem topografie Velké Prahy, to znamená měst a obcí postupně k Praze připojovaných. V roce 2012 vyšel díl s podtitulem Velká Praha, A–L, a jeho pokračováním je tato publikace, Velká Praha, M–Ž, s ohledem na rozsah rozdělená do dvou svazků. Zdálo by se, že hlavní bohatství pražského památkového fondu je koncentrováno ve výše zmíněných historických městech pražských. I v širším pražském centru (ve čtvrtích, jako jsou Vinohrady, Karlín, Vršovice a další) a v okrajových částech Prahy se však nachází velké množství stavebních památek středověkých, renesančních, barokních i pozdějších: tvrzí, zámků, kostelů, kaplí, usedlostí, vil, činžovních domů, pomníků atd. Rovněž v tomto dílu je zachována struktura předešlých publikací. Kniha ječleněna podle katastrálních území, u každého z nich předchází výkladu o jednotlivých památkách úvodní kapitola o historickém, stavebním i demografickém vývoji daného území od pravěku do současnosti, včetně archeologických nálezů. Následují hesla věnovaná kostelům a kaplím, hřbitovům, veřejné plastice a drobným uměleckým dílům a nakonec jednotlivým objektům podle čísel popisných. V každém hesle se autoři snaží přesně identifikovat místo, dále podávají stručný výklad o historii objektu a uvádějí jeho popis a charakteristiku, na závěr každého hesla jsou zařazeny odkazy na prameny a literaturu, případně i na historickou ikonografii. Stejně jako v předešlých dílech, i zde čerpá obrazový doprovod spíše z historické dokumentace jednotlivých architektonických děl, nechybí ani půdorysné rozbory a stavební plány. Rejstříky umožňují vyhledávání jednotlivých památek podle uličních adres, podle jmen jejich tvůrců, ale také podle typu staveb – stejně jako tomu bylo v předešlých dílech. Čtenář má k dispozici také rozsáhlý přehled použité literatury.