Úsměv pro žabku (Przemyslaw Wechterowicz)

Malá Žabka si vyrazí do lesa a u jezírka na ni bez varování padne smutek. Nikdo z okolí ji nedokáže rozveselit — a maminka je zrovna daleko. Přesto v srdci ucítí, že se něco děje, a pošle dceři vzkaz.

Vzkaz, který jde lesem

Ten vzkaz se pak nese od zvířátka ke zvířátku, každé ho předá dál a něco na něm zanechá. Právě tahle štafeta tvoří většinu knihy a dětem přitom mimochodem ukazuje, jak funguje předávání dobré zprávy: než dorazí k adresátovi, projde spoustou rukou, tlapek a zobáků.

Poučení kniha nechává až úplně na konec a formuluje ho jako otázku — co jen může mít takovou moc, aby chmury zmizely rázem? Odpověď je natolik jednoduchá, že ji zvládne pochopit i předškolák, a natolik obecná, že funguje i na rodiče, který předčítá.