Úvod do antropozofie

Antropozofie považuje sama sebe za metodu duchovního poznání, která – jelikož je ověřitelná – spojuje náboženství s vědou. Pokusila se ovlivnit celou lidskou společnost a v některých oborech zanechala výrazný a dosud inspirující otisk. Antropozofie je dílem zakladatelské osobnosti Rudolfa Steinera (1861–1925), technicky i humanitně vzdělaného Rakušana. Tento muž již od mládí sledoval a rozvíjel své jasnozřivé schopnosti a pokoušel se o komunikaci s duchovním světem. Stal se obdivovatelem a editorem díla Johanna Wolfganga von Goetha (1749–1832), německého spisovatele a vědce, jemuž se spojování přírodních věd s filozofií a racionální poznání s intuitivním dokonale dařilo. Do konce 19. století vydal několik spisů, z nichž nejvýznamnější Filosofie svobody (1894) ukazuje směr jeho dalšího myšlenkového i duchovního směřování. Do konce 19. století se Steiner také pravděpodobně seznámil s několika ezoterickými společnostmi, až se na přelomu století stal členem a roku 1902 generálním sekretářem německé Teozofické společnosti. V následujících letech mnoho přednášel a kvůli přednáškové a spisovatelské činnosti se roku 1905 vzdal pravidelného zaměstnání. Počet jeho zachovaných přednášek (poznámek k nim či stenografických záznamů) se odhaduje na šest tisíc a soubor jeho díla dosahuje tří set svazků. Stěžejními mezi nimi jsou ta, která byla vydána v prvním desetiletí minulého století - Theosofie. Úvod do nadsmyslového poznání světa a člověka (1904), O poznávání vyšších světů (1909) a Tajná věda v nástinu (1910).