Věc z temnot a další příběhy H. P. Lovecrafta

„9. srpna 1935 byla objevena mrtvola Roberta Blakea.“ Takovou větou začíná jedno z nejznepokojivějších Lovecraftových vyprávění – a taky tenhle svazek, ve kterém Gó Tanabe, velký ctitel lovecraftovské tradice, převádí jeho prózu do kresby.

Pět příběhů, pět podob hrůzy

Titulní příběh doplňují čtyři další. Čtenář se v nich setká s nelidskými podmořskými rasami, s dekadentními vykradači hrobů, s posádkou bloudící německé ponorky i s pradávnými městy ztracenými v poušti. Je to průřez tím, co u Lovecrafta děsí nejvíc: ne monstrum, které vyskočí, ale poznání, že svět má vrstvy, do kterých člověk neměl nahlédnout.

Proč právě kresba

Lovecraftova hrůza stojí na nepopsatelnosti – vypravěč opakovaně tvrdí, že to, co viděl, nelze vyjádřit slovy. Kresebná adaptace na tuhle past narazí přímo a Tanabe ji řeší atmosférou, prací se stínem a měřítkem, ne detailním zobrazením. Plíživá hrůza, tajemné artefakty a nebezpečí číhající v temnotě fungují v obraze jinak než v textu, ale fungují.