Velká hra (Jan Procházka)

V alternativních dvacátých letech minulého století není o dobrodružství nouze. Reportérka Hana Spurná má nos na senzace, jenže tentokrát narazila na sousto, které se těžko polyká: geniální vynález, mezinárodní spiknutí a setkání s lidmi, kteří se na stránkách učebnic dějepisu nikdy nepotkali.

Co znamená „alternativní“ dvacátá léta

Kniha si pohrává s dějinami — postavy z různých koutů skutečné historie se v ní potkávají a Evropa vypadá trochu jinak, než jak ji známe. Tenhle žánrový přístup dovoluje autorovi kombinovat špionážní zápletku s technickým vynálezem, aniž by se text musel držet faktografie.

Tón

Vyprávění je psané jako vtipná špionážní hříčka: špioni jsou galantní, novinářky odhodlané ke všemu a vědecké objevy výbušné. Není to temný thriller, ale dobrodružné čtení s nadhledem.

Zajímavá je i geneze knihy — vznikla jako dar z otcovské lásky, tedy jako text psaný původně pro konkrétního čtenáře. Vysvětluje to hravost, se kterou příběh zachází s historií.