Vyprávění o chudém básníku nešťastné lásky

Na školách se o něm nikdy nikdo neučil a i dnes jen málo zasvěcených literárních badatelů zná jeho jméno. Ještě méně je těch, kteří vědí, jak se jeho tvorba prolínala s jeho životem, jak vystihovala jeho nálady, pocity a životní situace. Bývalý režim existenci Bělohrobského nevzal na vědomí vůbec. Měli jsme přece dost básníků dělnické třídy, a Bělohrobský byl synem soukromníka. Ani jeho ironické pamflety se mu moc nehodily do krámu, byť byly napsané v roce 1860, tedy v době, kdy nikdo neměl ani tušení o naší budoucí totalizaci. Mají však nadčasovou platnost a mnoho věcí z nich se dá vztáhnout na všechny režimy a všechny doby. Přerušené povědomí se těžko obnovuje, k čemuž ztížená dostupnost jeho díla jen přispívá. Proto vychází tato publikace s několika výňatky z rozsáhlé tvorby, která nikdy nebyla uceleně vydána. Spolu s částí básníkovy soukromé korespondence, chronologicky mapuje Bělohrobského krátký, finančně chudý, ale tvořivě bohatý život, plný nenaplněné lásky.