Vždycky zbývá naděje – Rossella Roberta Recchia

Většina knih o ztrátě dítěte se soustředí na okamžik. Recchia jde dál — zajímá ji, co se stane s manželstvím, které bylo do té chvíle šťastné.

Co se stane

Stelvio a Marisa mají dvě dospívající děti a po letech se stále hluboce milují. Jedné letní noci je jejich dcera Betta napadena na pláži spolu se sestřenicí Miriam. Útok nepřežije. Rodičům se zhroutí svět a bolestná ztráta poznamená i jejich do té doby harmonický vztah.

Dvě roviny

Vedle rodinné linie sleduje kniha i Miriam, která je zdrcená a propadá závislosti na lécích. A pak je tu vyšetřování, které zpomalují předsudky a opomenutí — motiv, jenž románu dodává společenský rozměr: kromě soukromé tragédie jde i o to, jak se s takovým případem zachází.

Titul se čte jako emotivní společenský román, ne jako thriller; těžiště leží v tom, co s lidmi udělá čas po ztrátě. Pod smutkem a marností přesto začne po nějaké době znovu klíčit naděje, na kterou odkazuje název.

Kniha pracuje s násilným činem, smrtí dítěte a se závislostí na lécích — čtenář citlivý na tato témata by to měl vědět předem.