Záhadám vstříc

První díl autobiografie nejznámějšího světového biologa, skeptika a ateisty nabízí bližší pohled na autorův raný život, na intelektuální probuzení, kterého se mu dostalo v Oxfordu, a cestu, která jej vedla k napsání Sobeckého genu. Počíná vyprávěním o idylickém dětství stráveném v koloniální Africe, o poválečném návratu do Velké Británie a studiu na střední internátní škole, kde navzdory téměř zbožnému poslechu nahrávek Elvise Presleyho odmítnutím pokleknout v kapli k modlitbě Dawkins započal svou kariéru skeptika. Byl to ale až Oxford, nebo spíše jeho jedinečný systém tutorů, který mladé lidi směřoval k tomu, aby spíše pokládali otázky a při hledání odpovědí používali rozsáhlou knihovnu, než se jen učili na zkoušky, co Dawkinsovi umožnilo plný rozvoj jeho intelektuálních schopností. Z důvodu stávkou zapříčiněného přerušení dodávky elektřiny vzala jeho kariéra odborného asistenta a přednášejícího na Oxfordu neočekávaný obrat. Pozastavil svůj výzkum založený na počítačích a podnícen tehdy rozšířeným neporozuměním přírodnímu výběru známému jako „skupinový výběr“ začal s prací na knize Sobecký gen. Předkládá se nám tu tedy poprvé intimní memoár přibližující dětství a intelektuální vývoj evolučního biologa a světoznámého ateisty. Je to příběh vyprávějící o tom, jak se Dawkins dostal k psaní knihy, která je považována za jedno z nejdůležitějších děl dvacátého století.