Zamřížované zrcadlo

Rámec románu je v podstatě reportážní. Dojmy a zážitky z vězení, k němuž byl autor odsouzen pro protiválečnou řeč, se prolínají s pohledy na životní osudy a duševní svět spoluvězňů nejrůznějších charakterů. Autor tu nejprve popisuje zaplňování vlekoucího se času drobnými výzkumy okolí a rozvíjením vzpomínek a nejrozličnějších asociací. Brzy je však Olbrachtovi prostředí samozřejmé a ve vězeňském zážitku nabývá převahy dojem mírné komičnosti, dojem, že je na dovolené, že tu idylicky a trochu komicky odpočívá od práce.