Živel č. 41 (In Extremis)

Živel ovlivnil vkus a uvažování několika generací umělců, designérů, novinářů, bohémů a intelektuálů. Ještě jako časopis, od prvního čísla, které vyšlo v roce 1995, přinášel zprávy o nových kulturních fenoménech i zásadních trendech ve vědě a v technologiích. Snažil se předvídat budoucnost životního stylu. Ještě před rozvojem internetu dokázal vzrušujícím a provokativním způsobem otevírat českému čtenáři témata jako kyberpunk, globalizace, virtuální realita a transhumanismus, technoscéna a technooptimismus. Objevoval a oslavoval estetiku pop artu, komiksu a sci-fi, vyhledával dobrodružství současné umělecké avantgardy i polozapomenutých mistrů symbolismu, dekadence a hororu devatenáctého století. Představil čtenářům revolucionáře grafického designu a držel rytmus s děním v nočních hudebních klubech. Živel občas vycházel s živelnou nepravidelností a tak už je dnes spíš vnímán jako publikace na pokračování. Od roku 1995 vyšlo 40 čísel, každé má dnes sběratelskou hodnotu. Ze subkultury dlouholetých čtenářů, fanoušků a externích přispěvatelů Živlu za tu dobu vyrostly významné osobnosti: umělci a hudebníci, univerzitní pedagogové, architekti, designéři, úspěšní podnikatelé v reklamě a marketingu, známí novináři a veřejní intelektuálové. Živel#41 (In Extremis) Obsah publikace je IN EXTREMIS. V extrémní době extrémy zanikají. Hranice se posouvají, řada věcí, které jsme považovali za krajnost se v uplynulých čtyřech letech proměnila v cosi běžného. Před sto lety miliardář Henry Ford svým masově šířeným pamfletem Mezinárodní žid zabalil extrémní antisemitismus jako mainstreamový produkt pro každý den a do každé rodiny. Pasáže z Mezinárodního žida, které v publikaci přetiskujeme, dnes působí sebeparodicky, ale čtenář si v nich rychle začne všímat vzorců myšlení, propagandistických manipulací a konkrétních formulací, které důvěrně zná. David Černý přispěl svojí statí Roboti a sex. Pocit, že cosi zaniká a cosi stojí na okraji bytí, z textů v novém Živlu také prosakuje například v rozhovoru s americkou spisovatelkou Livií Llewellyn, když varuje před zánikem svobodné, demokratické Ameriky. Z opačného konce názorového spektra o něm hovoří český spisovatel František Novotný, nebo jsou přítomny v povídkách Hannse Heinze Ewerse. To vše je zabaleno ve futuristickém designu studia Redesign, který doprovází fotky Václava Jiráska, Edy Babáka a ilustrace Františka Štorma, Alexeje Kljukova, Honzy Čumlivského a řady dalších autorů.