Zulejka otevírá oči (Guzel Jachina)

Debut mladé tatarské spisovatelky je napsán ve stylu klasických ruských románů, ve kterých se podrobně zkoumá úděl člověka na pozadí velkých dějinných událostí. Děj se odehrává v Sovětském svazu v období let 1930–1946 a začíná v zimě roku 1930 v zapadlé tatarské vesničce, ve které žije obyčejným životem, tak jak žila její matka, babička i prababička, třicetiletá tatarská žena Zulejka. Její svět tvoří její hrubiánský muž a starost o hospodářství, jiný život nezná, a tak ho považuje za dobrý, zvykla si na něj. Proto když dochází k rozkulačení a její muž Murtaza je při potyčce s rudým komisařem zastřelen a ona s dalšími kulaky poslána na Sibiř, stýská se jí po minulém těžkém, ale srozumitelném životě.  Při strastiplné cestě vlakem a říční lodí do sibiřské tajgy poznává Zulejka nové lidi a nový svět. V právě vybudovaném pracovním táboře a v krutých podmínkách se jí narodí syn Jusuf, jehož otcem je zastřelený Murtaza. Syn ji drží při životě a pomáhá přežít drsné podmínky gulagu. Pracovní tábor se každým rokem rozrůstá a jeho obyvatelé – rolníci, kulaci, deklasovaná inteligence, kriminálníci, muslimové i křesťané, Rusové, Tataři, Němci a Čuvaši – musí v drsné sibiřské přírodě každý den obhajovat své právo na život. Román končí v roce 1946, kdy se šestnáctiletý syn Zulejky z tábora pokouší utéct. Zulejka otevírá oči je vyprávění o přežití v kruté době, které plynule přechází ve vyprávění o probouzení hlavní hrdinky a poznávání sebe sama. Román se stal literární událostí v Rusku i v zahraničí a byl přeložen nebo se překládá do čtyřiadvaceti jazyků.  Guzel Jachina (1977) se narodila v Kazani, hlavním městě Tatarstánu, do rodiny lékařky a inženýra. Na státní univerzitě vystudovala fakultu cizích jazyků, posléze absolvovala na filmové škole v Moskvě scenáristiku, kterou dokončila v roce 2015. Jako spisovatelka debutovala v literárních časopisech Něva a Okťabr dvěma krátkými povídkami Motyljok (Motýlek, 2014) a Vintovka (Puška, 2015). Román Zulejka otevírá oči byl nejprve publikován v úryvcích v časopisu Sibirskije ogni a původně byl text koncipován jako scénář psaný v rámci studia na filmové škole. Přestože je dnes dílo vysoce ceněno, autorka pro ně dlouho hledala nakladatele. Kniha se v Rusku stala literární senzací a Jachina za ni posbírala několik významných cen, mezi jinými ruskou státní cenu Velká kniha, cenu Jasná Poljana a Kniha roku. V současnosti pracuje v oblasti reklamy a marketingu.  Zůstane pro mě záhadou, jak se mladé autorce podařilo napsat tak silné dílo oslavující lásku a něhu v pekle…  Ljudmila Ulická, současná nejznámější ruská spisovatelka Je tu něco, co Guzel Jachina dokázala s úspěchem ztvárnit s úžasnou a vnímavou přesností: postoj žen k lásce. Ne k předmětu zbožňování, ale k lásce samotné.  Anna Narinskaja, literární kritička Román nelze považovat za letmý pohled na období ruských dějin, není to ani pouze příběh neobyčejně silné mateřské lásky. Je to historie v historii, která nás katapultuje mimo čas a prostor mezi dávné zvyky a hluboce zakořeněný útlak.  ilLibraio.it  Zulejka otevírá oči je silný, poetický a strhující román. Svým nesmírně vnímavým jazykem vás přenese do časů strašlivého utrpení.  Johannes Groschupf, literaturkritik.de Po přečtení románu Zulejka otevírá oči chcete pokračování. Toužíte se dozvědět, jak to s ní bylo dál, poté co skutečně otevřela oči, po všech těch strastech, které ji hluboce proměnily.  Michel Krielaars, nrc.nl