Archa knih: idyla, dokud se nezačne ptát

Jednotvárný a poklidný život v malé komunitě se zdá být zcela idylický. Všichni žijí v souladu s přírodou a Bohem, který je chrání před tím, co číhá za branami vesnice. Ale přesto vše není takové, jaké se na první pohled zdá, a někdo začíná pokládat nepříjemné otázky. Člověk nebude nikdy spokojený a vždycky bude chtít víc a víc, a to se dá získat jen na úkor druhých. Lidé nejsou a nikdy nebyli stejní, nikdy si nebyli rovni a nikdy jim nešlo o stejné cíle. A je jedno, jestli se jedná o osm miliard lidí, nebo malou komunitu. K tomu stačí jeden dva lidé bez svědomí, bez empatie a oni dokáží dokonale strhnout a rozložit celou společnost. Zbylá masa nejenže ty psychopaty nezastaví, ale ona pak jde ještě slepě za nimi a bezmyšlenkovitě je následuje a podporuje a přejímá jejich pravdy za své. A zbytek mlčí. Lidé totiž vždycky mlčí – jen knihy říkají pravdu.