Kronika Netesaného trůnu – Lebky (Brian Staveley)

Mladá kněžka smrti a pomsta zapomenutých bohů

Pyrre se chce stát kněžkou boha smrti. K tomu však musí složit Zkoušku, při níž má sprovodit ze světa sedm lidí. Žádný problém pro někoho, koho vychovali a vycvičili vyznavači Ananshaelova kultu v odlehlých skalách Rassamburu.

Jenže pravidla Zkoušky mluví jasně, a bohužel v Pyrrein neprospěch. Jak má mladá akolytka, ač dobře znalá potěšení těla, najít svou sedmou oběť, když jí dosud nikdy nezahořel v prsou cit, o kterém píseň hovoří? Vydává se spolu se svými dvěma Svědky do rodného města Dombângu, kolem nějž se to ve zrádných vodách delty hemží jedovatou havětí, krokodýly a šelmami, aby našla muže, do něhož vkládá jedinou naději. Našla ho, zamilovala se do něj – a zabila ho.

Vplujte vodní branou do města Dombâng, honosné stoky v područí mocné annurské říše, kde to začíná vřít. Uctívači starých krvavých kultů nevymřeli, jenom zalezli pod zem. Sledujte, zda se naplní dávné proroctví o tisíci rukou, jež strhnou město do smrtících vod delty. Nedaleko, v nehostinné pustině, zatím číhají staří bohové, kteří kdysi slíbili chránit město za cenu lidských obětí. Bohové, které Dombâng zavrhl a nyní má za to pykat…

Brian Staveley si získal srdce čtenářů svou trilogií Kronika Netesaného trůnu. Nyní nás nechává pohlédnout hlouběji do temných vod minulosti, abychom prožili příběh Pyrre, příslušnice řádu Lebek, kněžky boha smrti. Román Lebky spolu s Brianem Staveleyem a nakladatelstvím FANTOMPrint nechává ožívat staré městské kulty, jejich legendy a po staletí trvající boj proti silám, které mnohonásobně převyšují ty lidské.

Anotace:

Pyrre nemá ráda, když se jí říká Lebka. To slovo nevystihuje krásu její oddanosti Ananshaelovi, bohu smrti. Navíc není nájemný vrah, jak se o Ananshaelových služebnících často tvrdí, nýbrž kněžka. Přesněji řečeno bude, pokud obstojí u závěrečné zkoušky.

Problém není v zabíjení – Pyrre strávila celý život tím, že trénovala umění smrti. Problém je láska. Pyrre má čtrnáct dní na to, aby zabila sedm lidí podle prastaré písně, a jedním z těch lidí musí být její opravdová láska. Jenže ona se dosud nikdy nezamilovala, a jestli selže, bude odevzdána svému bohu. Smrti se možná nebojí, ale selhání ano. A tak jí nezbývá, než se vrátit do svého rodného města – města na pokraji revoluce, kde ve stínech číhají zapomenutí staří bohové a žádají si krev – k minulosti, kterou zavrhla, v naději, že tu najde lásku… a ukončí ji ostřím svého nože.