Paní doktorová 0-287 aneb z Československa do gulagu

Kniha Paní doktorová 0-287 není jen dalším svědectvím o utrpení lidí v sovětských gulazích. Pro českého čtenáře představuje také unikátní svědectví o období od první republiky přes německou okupaci po nástup komunistů k moci – to vše viděno očima běloruské emigrantky. V meziválečném období žila v Československu velmi silná ukrajinská, ruská a běloruská emigrace. Po nástupu bolševiků a vzniku SSSR emigrovali z těchto zemí miliony vzdělaných lidí, z nichž několik desítek tisíc lidí skončilo právě v Československu. Vzpomínky na svůj život napsala Larysa Henijuš, vzácná, statečná, obdivuhodná žena s nezlomným charakterem a zásadami. K tomu všemu byla skvělou básnířkou. Její příběh se začíná odvíjet na pozadí období pohnutých dějin Československa, když v roce 1937 přišla s malým synem do Prahy za svým manželem lékařem. V roce 2018 uplynulo sedmdesát let od chvíle, kdy čeští komunisté vydali československé občany Henijušovy do rukou Sovětů, a tím do gulagu. Text knihy vzniká v běloruském městečku Zelva, kam se Larysa vrátila s manželem z gulagu. O rukopis měla velký zájem sovětská státní bezpečnost, ale archeolog Michaś Čarniauski jej potají převezl do Minska. Tak se text uchoval, a po smrti autorky a rozpadu SSSR byl publikován po názvem Zpověď. Kniha se stala v Bělorusku bestselerem. Později se dočkala polského překladu, český překlad však doposud chyběl.