Hodiny klavíru – Ludvík Vaculík

Komponovaný deník z let 2004–2005, tedy pozdní Vaculík v žánru, který si sám vytvořil. Zápisy vznikly z podnětu redakce Literárních novin a autor je původně mínil pro ně; teprve pak z toho udělal příležitost napsat něco, k čemu ho zvenčí nenutilo nic.

Autorova vlastní poznámka

Na záložku Vaculík napsal, že normální a zdravý člověk nepíše – psaní je podle něj jediný způsob, jak zvítězit nad něčím, nad čím ve skutečnosti zvítězit nelze. A dodal, že žádná knížka nefunguje bez ženské postavy, protože „ona tu krizi dělá". Odtud i název: „přistoupil jsem sostenuto k jejímu klavíru".

Co od knihy čekat

Deníkové zápisy o všedním dni, stárnutí, psaní a vztazích, psané jazykem, který je Vaculíkův poznávací znak – přímý, ironický, bez literárních ozdob. Kdo zná Český snář, ví, do čeho jde. Vydává Atlantis, ISBN 9788071082897.